je jednoinstanční, rychlé a méně formální. Od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu uběhne často pouze několik měsíců nebo dokonce několik týdnů; doručením stranám sporu nabývá rozhodčí nález právní moci a stává se vykonatelným. Přezkum Rozhodčího nálezu lze ovšem sjednat v rozhodčí doložce. V takovém případě může jakákoliv ze stran navrhnout ve stanovené lhůtě přezkum rozhodčího nálezu jiným rozhodcem či rozhodčím senátem;

dobrá vykonatelnost rozhodčích nálezů; Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve 159 státech světa (údaj k září 2018), které tuto smlouvu ratifikovaly;

výběr rozhodců – strany si mohou do sporu jmenovat jakéhokoliv z odborníků ze všech oblastí práva a ekonomiky České republiky i zahraničí, výběr je omezen pouze tím, že Rozhodce musí splňovat kritéria stanovená Rozhodčím soudem (věk 30 let, dokončené magisterské vysokoškolské vzdělání, zkušenosti a předpoklady pro výkon funkce rozhodce) a musí dodržovat předpisy Rozhodčího soudu, zejména Etický kodex;

rozumné náklady na vedení sporu; poplatek za rozhodčí řízení u tuzemských sporů s předmětem sporu do 100.000.000,- Kč činí 5 % z hodnoty sporu, minimálně však 15.000,- Kč; tuzemskými spory se přitom rozumí i takové, v nichž jsou stranami organizační složky zahraničních právnických osob zapsané v českém obchodním rejstříku; ani v případě rozhodování ostatních sporů rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR nedosahuje takových nákladů jako rozhodčí řízení v cizině; detailní informace ke stanovení nákladů rozhodčího řízení naleznete na stránce Sazebníky;

administrativní zázemí je u Rozhodčího soudu zajištěno činností sekretariátu;

publikováním řádu v obchodním věstníku a na webu Rozhodčího soudu je dána možnost všem zájemcům,.aby se seznámili s podmínkami řízení před Rozhodčího soudem.